Rozhovory

Rozhodli jsme se udělat několik kratších rozhovorů s našimi přáteli mimo Českou republiku, kteří hráli ve Futře nebo jsou jinak (kreativně) aktivní, hrají v kapelách, organizují koncerty, dělají ziny apod. Cílem je sdílet informace o aktuální situaci v místě, kde žijí. A to nejen informace týkající se koronavirové situace, ale také informace o zajímavých projektech, které v této prapodivné době vznikají všude po světě.
6. října 2020
PRVNÍ ROZHOVOR – James (Ecowar, Sea Shepherd Conservation Society)
1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
Ahoj! Tady James z anarcho-punkové kapely Ecowar. Bydlím na starém statku v Austrálii poblíž města Melbourne. Když udeřil koronoavir, chystal jsem se odletět do Singapuru, abych nastoupil jako kapitán na loď
Ocean Warrior (pracuji jako „Sea Shepherd“). Vše se stoplo. Od té doby, tedy již šest měsíců, jsme stále v nějaké formě lockdownu. V Melbourne je zákaz vycházení a nikdo nikam nesmí bez dobrého důvodu. Hodně lidí přišlo o práci. Zasáhla nás druhá vlna pandemie a rychle se to šířilo. Všechny moje plány byly zrušeny – žádné cestování, žádná práce, žádné evropské turné s kapelou. V Austrálii máme štěstí, že nám vláda vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Takže jsem studoval on-line, žil sám, rozdělával jsem v noci oheň, abych se zahřál ve starém domě obklopeném klokany a ovcemi. Dělám to, co bych jinak běžně nedělal – pěstuju zeleninu a hraju tenis (výjimkou z lockdownu je možnost hrát tenis!). Dokonce jsem dostal zlatou barvu a obarvoval jí kameny, které jsem pak umístil na turistická místa tady kolem, protože tohle dříve bývala oblast těžby zlata. Doufám, že chamtiví lidé najdou tyhle falešné zlaté kameny a budou z nich nadšení. Asi jsem se už zbláznil, když dělám takovéto věci!
2. Jak se změnila možnost organizovat koncerty a zkoušet s tvými kapelami/projekty?
Pro hodně mých kamarádů hudebníků, stejně jako pro mě je těžké být motivovaným, když nemůžeme hrát na živo. Začal jsem se učit hrát na bicí, což je zábavné. Některé dny z toho doslova blázním, protože 98 % času trávím sám. Někteří lidé dělají online koncerty. To však není s Ecowar reálné, protože každý žijeme jinde.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
Jsem zvyklý na izolaci a život v bláznivých situacích díky zkušenostem se squattingem, aktivismem, prací na moři. Studoval jsem online, dělal jakoukoliv práci, která byla aktuálně dostupná (například jako dělník, anebo
jsem pracoval v nemocnici). Dokonce jsem podnikl několik bláznivých nočních výletů s kempováním v buši. Oslavoval jsem přírodu za to, že dokázala vytvořit tento virus a zastavit tak lidskou kapitalistickou mašinérii, která se vymkla kontrole. Hodně lidí, které znám, si vlastně oblíbili jednodušší život, který teď máme. Ačkoliv to je samozřejmě velmi smutná situace pro kohokoliv, kdo se nakazil koronavirem. Jsem zklamaný z některých mých známých, kteří věří hloupým konspiračním teoriím, nebo kteří si pletou omezení našeho pohybu s jakýmsi totalitním zásahem. Je to divné, protože já jsme vždycky věřil ve svobodu, ale teď skutečně podporuju zdejší opatření ve formě lockdownu, sloužící k zastavení šířeni viru. Zpočátku byla policie směšná, pokutovala a zavírala do vězení za jakýkoliv menší prohřešek, porušení nařízení. Což bylo špatně, ale teď většinou
nechávají veřejnost na pokoji. Lidé si zvykly nosit roušky a držet odstup. Ale nebude trvat dlouho, než už to pro lidi bude příliš a začnou se znovu socializovat. Všem nám chybí kontakt s lidmi a potřásání rukama, objímání.
4. Jaké zajímavé projekty bys čtenářům doporučil?
Doporučil bych Netflix! Anebo možná ještě více bych doporučil vypnout obrazovku a jít něco dělat – například šít oblečení, hrát karty, či vytvořit zeleninovou zahrádku.
8. října 2020
DRUHÝ ROZHOVOR – MAGNUS (Regn, Fork, Lyngfarer)
1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
Žiji v Dublinu (Irsko) a tady se to pohybovalo mezi „skutečně špatně“ a „stabilizované, ale špatně“. Bary byly uzavřeny opravdu brzo a myslím si, že to hrálo roli v udržení počtu (nakažených) na relativně nízké úrovni. Zdravotnický sektor a jeho zaměstnanci/zaměstnankyně byli zdejší neoliberální vládou opomíjeni, takže když virus udeřil, nebylo daleko k jeho zhroucení. Když pandemie udeřila, mělo Irsko méně než 300 lůžek na JIP (jednotkách intenzivní péče) a jen díky vyrovnání křivky nedošlo k přehlcení nemocnic.
2. Jak se změnila možnost organizovat koncerty a zkoušet s tvými kapelami/projekty?
Změnilo se úplně všechno! S Lyngfarer jsme měli naplánovanza dvě turné, která jsme zrušili. A zkoušky s mými kapelami v Norsku (Regn, Fork a již zmíněný Lyngfarer) byly odloženy na neurčito. Řada nejrůznějších věcí, které bych normálně každý týden tady v Dublinu dělal, byla pozastavena. A samozřejmě mi chybí mé aktivity/koníčky. Na začátku roku jsem začal hrát na bicí v Kestrel (nová d-beat kapela, zatím bez nahrávky) a za normálních okolností bych každý druhý den hrál tradiční irskou hudbu v několika různých barech ve městě. To už však měsíce není možné a já se moc těším na to, až zas bude bezpečno a vše začne nanovo. Také jsem plánoval jet zpět do USA nahrávat s kapelou, která se jmenuje Chardonnay. Poté, co si Blackbird Raum dali pauzu, několik z nás stále pokračovalo v setkávání a společné tvorbě hudby; a tohle jsou lidé a aktivity, které mi skutečně chybí. Často spolu mluvíme online a bavíme se o hudbě, d-beatu a zajímavých knížkách, sdílíme naše bláznivé nápady, každopádně vůbec nemluvíme o tom, jak je všechno naprd. V USA je to teď nebezpečné a děsivé a jen tak brzy se to ani nezlepší. Je to však první místo, které navštívím, jakmile to bude možné.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
Zaměřil jsem se na psaní hudby a cvičení hry na hudební nástroje. Mám štěstí v tom smyslu, že mi nevadí sociální distanc a setrvávání na jednom místě. Poměrně hodně pracuji také s vizuálním uměním a toto období mi dalo prostor se tomu více věnovat. Nikdy jsem tuto část své tvorby příliš veřejně neprezentoval, kromě sítotisku a pár videí, ale příští rok začnu sdílet mé kresby a další vizuální materiál. Jsem z toho nadšený! Díky squattingu neplatím nájem a taky mám práci na plný úvazek, takže mám možnost podporovat pár dobrých projektů. A to mi pomáhá zůstat klidným, protože i když vím, že zrovna teď nemohu navštěvovat různá místa, vystupovat aktivně proti fašismu a objímat své přátelé, mohu své přátelé alespoň podpořit finančně.
4. Našel jsi nějaké zajímavé projekty, které bys čtenářům doporučil?
Ano, našel. Existuje podcast „Turning Earth“, který je o „zeleném radikalismu“ z anarchistické perspektivy. Je založen v Irsku, takže některé epizody jsou relevantní spíše pro irské anarchisty, ale většina epizod je zaměřená mezinárodně a zabývají se skutečně důležitými aspekty dnešní doby, týkající se všech lidí bez ohledu na věk. Začněte od vrchu a pokračujte zpět! „Slí Eile“ je série webinářů na YouTube věnujících se tématům od odolávání ekofašismu po potravinovou suverenitu a solidaritu s domorodými boji. „Folk Sessions at the Dark Lantern (Virtual) Tavern“ je facebooková skupina, kde mnozí z nás postují svou hudbu a předstírají, že jsou ve staré taverně jako ze hry „Dungeon & Dragons“.
Ale tím největším projektem je, jak bojovat s osamělostí. Oslov své přátelé a zeptej se jich, jak se jim daří! Přiznej, že prožíváš těžké období. Vše je závislé na dobrém psychickém rozpoložení! Podporovat právě teď lidi ve sdílení svých myšlenek je velmi dobrý nápad a já jsem rád, že toho mohu být součástí!
10. října 2020
TŘETÍ ROZHOVOR – JUMPER
Jumper pochází ze Slezska. Od roku 2016 žije v Bogotě (Kolumbie). Externě je spolupracovníkem organizace pro lidská práva v Kurdistánu (dříve v Kurdistánu žil pět let).
Hrál v mnoha kapelách, zejména v Raincoat 34 a John Ball.
1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
V Kolumbii byla zavedena v druhé polovině března striktní karanténa, která ve státě platila až do září. V Bogotě, téměř osmimilionovém městě, kde žiji, je dodnes povinností nosit roušku kdykoliv, když opustíš bydliště. Skoro šest měsíců jsme nemohli opustit město. Nakupování bylo povoleno jen co druhý den a do obchodu mohl jít jen jeden člen domácnosti (ačkoliv později toto nařízení přestalo být na některých místech vyžadováno). Do konce srpna byly uzavřeny také městské parky a po větší část lockdownu mohli lidé venku cvičit jen mezi 6 a 10 hodinou ranní. Školy fungovaly (a ještě dlouho budou) jen online. Hranice Kolumbie (a mezinárodní lety) se po více než šesti měsících začaly znovu otevírat. Tato striktní nařízení napomohla předejít tomu, aby i přes 855 000 celkových případů nákazy Covidem – 19 (a 26 000 úmrtí), nezkolaboval zdravotnický systém v zemi. Obsazenost lůžek na JIP (jednotkách intenzivní péče) se vyšplhala na maximu 95 %, což byla ještě zvládnutelná obložnost, v srpnu pak začal pokles.
2. Jak se změnila možnost organizovat koncerty a zkoušet s tvými kapelami/projekty?
V Bogotě byla většina sociálního a kulturního života zastavena. Od března do dneška není možné dělat koncerty. Některé kapely vysílají své zkoušky, dělají online koncerty.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
Když to šlo, jezdil jsem na kole. S kamarády a kamarádkami jsem udržoval po celých šest měsíců online kontakt. A pracoval jsem na nápadech pro nový hudební projekt s přáteli. Navzájem jsme si jednotlivé nápady posílali přes internet.
4. Našel jsi nějaké zajímavé projekty, které bys čtenářům doporučil?
https://www.facebook.com/towersofacre

– Parádní DIY HC/punk label z Bogoty

https://www.facebook.com/4CuartosMusica

– Místo, kde zkouší mnoho DIY kapel. Realizují živé/online koncerty.

12. října 2020
ČTVRTÝ ROZHOVOR – SATU (Matava Art Collective, social-researcher)
1. Mohla by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
Ahoj, ahoj! Jmenuji se Satu a jsem z Finska. Futru jsem navštívila mnohokrát a aktuálně jsem součástí výstavy kolektivu Matava Art „Cesta/Journey“ (pozn. Výstava měla být v klubu od října, zatím se však přesouvá na neurčito, výtěžek z prodeje obrazů jde Lékařům bez hranic ). Žiji na severu Finska ve městě Oulu. Aktuálně zde máme jen pár omezení. Bary musí zavírat o několik hodin dříve a je doporučováno používat masky ve veřejné dopravě a na místech, kde není možné dodržovat sociální distanc. Situace se mírně liší město od města a může kdykoliv změnit. Uvidíme.
Dříve v tomto roce platily po celé zemi tvrdší omezení. Školy a většina veřejných prostor jako knihovny byly uzavřeny a bylo zakázáno shromažďování více jak 10 lidí. Rovněž hlavní město Helsinky bylo po určitou dobu zcela uzavřeno.
2. Jak se změnila možnost realizovat tvé projekty?
Většina akcí a koncertů je v době korony zrušena či nějakým způsobem omezena, což je pro každého, kdo pracuje v tvůrčí oblasti, velmi obtížné. Já osobně dělám umělecké projekty sama či v malých skupinkách, takže mohu pokračovat vcelku normálně, jen některé workshopy byly zrušeny.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
To, že nemohu být tak často v kontaktu s dalšími lidmi a čelím velké nejistotě si vybírá svou daň, takže se snažím chodit na pravidelné procházky s přáteli. Také jsem během čekání na léto začala předpěstovávat jídlo. Mnoho mých rostlin však umřelo kvůli nedostatku světla, ale stejně jsem nakonec byla schopna si z nich uvařit zeleninovou polévku. Také jsem v přírodě sbírala nerosty a učila se na ně malovat. Cítím, mě že dlouhé a temné zimy připravily na „izolační část“ korony. Pro tuto část světa je charakteristický určitý přirozený cyklus, jehož součástí je po část roku samota, alespoň pro mě to platí. Ale když toto říkám, tak si zároveň uvědomuju, jaké mám štěstí, že žiji ve městě, které nebylo tak zle zasaženo, a také že žiji v zemi s existujícím systémem sociálního zabezpečení, což mnoho zemí nemá. Také jsme měla možnost trávit po celou dobu čas v přírodě, což je zásadní proto, abych se jakž takž udržela v duševní pohodě a byla kreativní.
4. Našla jsi nějaké zajímavé projekty, které bys čtenářům doporučila?
Bylo skvělé, že spousta lidí stále nacházela dostatek energie k organizování koncertů a všech možných dalších věcí v online prostoru! Bylo zajímavé sledovat „Mass Isolation Project“ na Instagramu
(https://www.instagram.com/explore/tags/massisolationproject/), což byla sbírka obrázků z každodenního života během izolace z různých částí světa. Myslím, že se z těch obrázků chystá výstava.
15. října 2020
1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
Ahoj Blanko. Díky, tenhle rozhovor jedobrý nápad! Na Slovensku, kde v podstatě posledních pět let žiji, bylo během první vlny infikováno skutečně malé množství lidí, a také lidé na Slovensku byli velmi zodpovědní v dodržování všech nařízení a omezení. Já žiji v Bratislavě. Nyní ta situace, co se čísel týče, není tak dobrá jako během první vlny. Některá omezení dávají smysl a jiná jsou skutečně těžko pochopitelná.
2. Jak se změnila možnost organizovat koncerty a zkoušet s tvými kapelami/projekty?
Čistá statistika: Březen–říjen 2020, coby umělec jsem musel zrušit všechna turné (plánováno jich bylo šest) po Evropě a v Americe, jako „booking agent“ spolupracující s dalšími kapelami jsem jich musel zrušit jedenáct. Ztráty jsou obrovské. Od června je možné organizovat menší koncerty (aktuálně na vnitřních akcích může být maximálně 50 lidí). Ale pravidla se příliš často mění na to, aby bylo možné udělat perfektní plán a organizovat akce tak, jak se patří…. Mezinárodní booking a mezinárodní akce jsou s ohledem na „semafor“ upravující pravidla pro cestování na 99 % „mrtvé“.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
Pomáhá mi hlavně láska. Tvorba není problém. Problém je nemožnost hrát a vydělávat peníze… a to je velký problém pro všechny hudebníky. Nikoho to však nezajímá a nikdo nás nepodporuje.
4. Našel jsi nějaké zajímavé projekty, které bys čtenářům doporučil?
Nenávidím streamování, takže streamování silně nedoporučuju. Trpělivě čekejte na skutečné koncerty. A hleďte do budoucnosti!
17. října 2020
ŠESTÝ ROZHOVOR – LINDA (LUCKY MALICE)
1.) Ahoj! Mohla by si ve stručnosti aktuální koronavirovou situaci ve tvém městě/zemi?
Nyní je situace vcelku stabilní. V našem městě už nějakou chvíli (Halden, Norsko) nebyl zaznamenán žádný nový případ. V Oslu a dalších větších městech byla velká vlna šíření viru, ale obecně je u nás nízký počet nakažených a zemřelých lidí.
2.) Jak se situace dotkla možností organizovat koncerty a jiné akce, možnosti zkoušet s kapelami realizovat další projekty?
Zkoušet můžeme a také jsme v průběhu celé pandemie zkoušeli. Ale byli jsme mimořádně ohleduplní/ohleduplné, opatrní/opatrné, udržovaly/i jsme si od sebe odstup a používaly/i hodně dezinfekce. Všechny kluby a podobné prostory byly dlouho zavřené, takže nebylo možné organizovat žádné koncerty. Měli jsme jeden streamovací koncert v červnu. To byla legrace, ale jen malá náhražka za možnost být v klubu a hrát před publikem. Nyní se kluby a další prostory pomalu otevírají, ale omezení jsou přísná. Největším problémem je prostor, protože musíš mít v klubu dostatek místa na to zajistit návštěvníkům mezi sebou metrový odstup. Pro D.I.Y. punkovou kapelu je pronajmutí takových klubů příliš drahé. Aby bylo možné mít 50 návštěvníků v místnosti, musíš mít klub s kapacitou pro 250 lidí a víc. A typický punkový koncert si příliš neužiješ při dodržování odstupu nebo sezení na židlích, sledujíc kapelu z dálky. Naplánovali jsme dva koncerty na listopad a jsme zvědaví/zvědavé a takytrochu vystrašení/vystrašené z toho, jaké to bude. Je jasné, že to bude jiné. Nejhorší pro nás ale je, že nemůžeme vycestovat z Norska. A obvykle jsme hrávali stejné množství koncertů za hranicemi, jako zde v Norsku. To je dost omezující, a taky nám samozřejmě moc chybíte!
3.) Co ti/vám pomáhá zvládnout celou situaci?
Hodně pomáhá internet. On-line koncerty a komunita nám neustále připomínají, že nejsme sami. Také pracujeme na novém albu, které jsme nahráli v květnu. To nám pomáhá pokračovat a být i nadále kreativní. Myslím, že nám vlastně pomáhá taky skutečnost, že nevíme, jak dlouho to celé bude trvat. Protože pak stále můžeme doufat, že to skončí brzy a žijeme prostě ze dne na den. Kdyby nám někdo řekl – bude to trvat od března do dalšího března, tak bychom se asi hnedka zbláznili. Je ostatně těžší se s tím vypořádávat teď, když víme, že to bude skutečně trvat sakra dlouho, a svět, jak ho známe se navždy změní. Doufám, že již vrzy uvidíme světlo na konci tunelu v podobě skutečně vakcíny.
4.) Doporučila bys čtenářům nějaké zajímavé projekty?
Lucky Malice vydává novou nahrávku (https://kraftpest.bandcamp.com/), v listopadu pak vyjde deska. Album bude dostupné na všech možných digitálních platformách. Tři singly z nahrávky jsou již venku. Prosím, poslechněte si je! Také pracujeme na videoklipu, který bude ke zhlédnutí na YouTube. Göttemia také nahrávala a brzy bude vydávat nový materiál.
Můžete se podívat na umění Hanny na www.hannafauske.com.
Karine, Laurits a Roy se dali znovu do kupy se svou starou kapelou Garden, a doufám, že brzy budou sdílet nějaké své nahrávky online, aby je mohli vidět také lidé mimo Norsko.
Obecně si však myslím, že lidé jsou „přesycení internetem“, který byl od března do června našim celým světem. Zdá se, že si teď potřebují dát pauzu.
Mým osobním „kulturním šťastným místem“ byl „RuPaul Drag Race“, a jestliže jste to ještě neviděli, pak na vás čekají hodiny zábavy a zvláštní, krásné subkultury. Sledovala jsem to prostřednictvím aplikace „wow+“, na Netflixu, a nebo zdarma na YouTube 😊.