Martin Mohyla – Jsem hudební nerd a perfekcionista

  • Ahoj, Martine! Čtenáři tě mohou znát jako „kluka, co je ve Futře za barem“, ale také pod jménem Cairnem, což je jméno tvého projektu či ze skupiny livelike. Zkus nám ale říct, jak ty sám bys Martina Mohylu popsal?

Jak bych ho popsal? No je to strašně super týpek! A hlavně velmi skromný člověk (a mistr trapného humoru). Teď vážně – jsem hudební nerd, který kolem hudby dělá všechno možné i nemožné. Přestože mě lidi nejčastěji můžou vidět s kytarou v ruce, asi bych se neoznačil slovem kytarista, ale spíš DIY producent/songwriter. Jo a taky jsem notorický perfekcionista. Je to prokletí.

  • Pojďme nejprve k tvým vlastním projektům. Je Cairnem prvním vlastním projektem, anebo mu něco předcházelo?

Cairnem je relativně nový projekt. Ten úplně první se jmenoval Eclipsis. Vznikl, když mi bylo 15-16 let. Neměl jsem ponětí, co dělám, a vše nahrával do jedné stopy jako overdub. Výsledkem bylo jedno EP, které nikdy nebylo zveřejněno. O něco později s příchodem mého prvního audio interface jsem se na tvorbu vrhl naplno a založil sólový projekt Neural Corrosion (bandzone.cz/neuralcorrosion). Jednalo se o experimentální art/progressive rock se vším všudy – kytary, basa, synthy, bicí, zpěv. Nahrál jsem pod tímto jménem tři alba a jedno EP. Při nahrávání třetího alba jsem zjistil, že mám spoustu nápadů, které se do Neural Corrosion stylisticky nehodí, a že bude třeba tyto věci oddělit a schovat pod jiný název. Takto vznikl Cairnem a třetí album NC mi už roky hnije na disku nedodělané.

  • Jak bys ty sám popsal, jak hudba Cairnem vypadá/zní?

Je docela problém Cairnem zařadit pod nějakou jednotnou žánrovou škatulku. Záměrem bylo pod tímto pseudonymem nahrávat věci, které se nehodí do jiných projektů, a to bez ohledu na zachování stylu mezi jednotlivými releasy nebo často i jednotlivými skladbami. Ale zrovna nedávno jsem někomu svoji hudbu popisoval a napadlo mě slovo cinematický. Tohle má zatím většina nahrávek společného. Je kladen velký důraz na navození určité atmosféry pomocí zvuku, takže je v tom jakási soundtrackovitost.

  • Přeci jen se nejedná o úplně mainstreamový žánr. Jak jsi se k takovému hudebnímu vyjádření dostal?

Nikdy jsem neměl potřebu nějak prorazit, takže se nedržím žádných pravidel a dělám věci bez ohledu na posluchače. Posluchač je pro mě jen bonus. Primárním účelem je materializovat moje myšlenky do zvuku. Tvorba je pro mě jakási (sekundární) lidská potřeba, ale i zdrojem katarze.

  • A co vlastně znamená Cairnem (pokud to není tajné)?

Tajné to není, ale vysvětlení toho názvu je tak strašně nudné, že mu spíše prospěje kapka mysterióznosti :).

  • Okey, a povíš nám aspoň, co je pro tebe inspirací pro vytváření skladeb?

Inspirací je veškerý input, který mi leze do hlavy, popřípadě už tam dávno je. Moje myšlenky a emoce, emoce a příběhy jiných lidí, ale i filmy, hudba, či konkrétní zvuk nebo vizuální vjem.

  • Víš vždy předem, jak by měla konkrétní skladba znít, anebo se jedná spíše o postupný, intuitivní/spontánní proces?

Super otázka. Pokud se bavíme konkrétně o Cairnem, tak ten funguje dá se říct na bázi automatického psaní. Tento postup tvorby mě baví úplně nejvíce, protože samotná produkce se stává kreativním procesem a není to jen nutné zlo jako u nahrávání již vymyšlené kompozice. Většinou začnu stavět na něčem malém – jednoduchá sekvence tónů, rytmická smyčka nebo třeba jen určitý sound-designový prvek. Od tohoto bodu se nabalují další nápady. Každý nový prvek skladby mě inspiruje k vytvoření prvku dalšího. Je to takový feedback loop inspirace. Každá skladba je samostatný organismus, který se vyvíjí, dokud nedojde do fáze, kdy už nelze nic přidat nebo odebrat

  • Máš nějaký hudební vzor?

Těch vzorů je spousta. Baví mě neustále objevovat nové interprety a seznamovat se s novými žánry. Miluju hudbu jako celek a jsem pevně přesvědčen, že v úplně každém žánru jsou kvalitní interpreti. Bohužel se většinou člověk musí prokopat hromadou nekvalitní hudby, než je najde. Kdybych měl jmenovat jednotlivé interprety, kteří mě nějak ovlivnili, byli bychom tu dlouho :).

  • Proč vlastně nevystupuješ naživo? A teď se neptám na vystupování s livelike, k tomu se ještě dostaneme.

Myslím si, že by to byla nuda. Jeden člověk na pódiu s laptopem, popřípadě sekvencerem nebo synthem? Kdo by se na to chtěl dívat. Možná by to mělo větší smysl, kdybych dělal taneční hudbu. Ale na druhou stranu bych si dokázal představit mít krátký setík jako intro, které by volně přešlo do vystoupení livelike.

  • Kromě vydávání vlastních nahrávek ses rozhodl vydávat i nahrávky dalších projektů pod hlavičkou Twelve-Fifty Records. Jak se zrodil tento nápad? A co musí kapela udělat proto, abys ji vydal?

Twelve-Fifty se zrodil jako digitální distribuce čistě pro moje účely. Nápad začít vydávat i nahrávky jiných interpretů vznikl, když jsem zaregistroval, že kamarád Dynasteel ( https://soundcloud.com/dynasteel/sets/circle-2020?ref=clipboard&p=a&c=1) po letech vydal nové EP, které mě okamžitě zaujalo svou kvalitou. Problém byl, že EP bylo dostupné jen na archaickém SoundCloudu, což mi přišlo jako velká škoda. Rozhodl jsem se tvůrce kontaktovat s nabídkou, že mu EP vydám pod svým labelem a efektivně ho dostanu na všechny standardní streamovací služby (primárním účelem mého labelu je zvýšit dostupnost hudby). Přišlo mi logické, že když už mám tyhle cestičky tak nějak vyšlapané a nastavené pro sebe, mohl bych tímto pomoci i druhým. Abych něčí release vydal pod Twelve-Fifty, musí se mi předně daná nahrávka líbit a jejím účelem nesmí být šíření nějaké nenávistné agendy.

  • Je nějaký interpret/ka či kapela, se kterým by si moc rád spolupracoval? A neváhej popustit uzdu fantazie!

Nad tímto jsem kupodivu nikdy moc neuvažoval. Takto z hlavy mě napadá Autechre, i když si tu spolupráci nedokážu úplně představit. Kluci z Autechre totiž dělají hudbu naprosto odlišným způsobem. Naprogramovali si svůj vlastní gigantický Max/MSP based systém, kterému rozumí snad jen oni. Možná by mi mohli zremixovat nějakou skladbu :). Ale v produkci bych si rozuměl třeba s Trentem Reznorem a od Aurory bych si nechal nahrát nějaké vokály.

  • Krom vlastního projektu jsi hudebně aktivní také v kapele livelike. Pověz nám o ní něco!

livelike je místní post-rocková kapela, která již měla za sebou určitou historii, když jsem byl požádán ji obohatit o svou přítomnost :). Byl to takový experiment, nečekal jsem, že budu vůbec schopný fungovat v kapele. Jsem docela control freak, ale myslím, že nakonec fungujeme velmi dobře a máme všichni rovnoměrný vliv a dobře rozdělené role. Kapela mi byla sympatická už v dobách, kdy jsem byl pouze jejím fanouškem. Líbilo se mi, že vždycky dělali žánrově něco pro naše končiny ne úplně tradičního a kladli velký důraz na atmosféru, což nás myšlenkově spojuje.

  • Na jaký koncert s kapelou livelike obzvláště rád vzpomínáš?

Asi bych zmínil dva. Rád vzpomínám na úplně první společný koncert, tu nervozitu a novotu hraní v kapele na živo a z toho plynoucí euforii. Hraní na živo, tíha zvuku, sdílení a bytí v naprosté přítomnosti je velmi návykové. Nejvíce jsem si užil úplně poslední dosavadní koncert, který byl v uzavřené společnosti na velké outdoorové narozeninové oslavě našeho basáka. Vystoupení se odlišovalo svou bezstarostností a uvolněnou atmosférou.

  • Hele a pojďme si trochu zafantazírovat do budoucna. Na co se těšíš, až se opět otevře Futra?

Nejvíce asi na samotnou komunitu kolem Futry. Spoustu lidí jsem dlouho neviděl. Taky mi klub chybí z toho pohledu, že člověk se nikdy nemusí s nikým složitě domlouvat, prostě do Futry kdykoliv přijdeš a všechny tam znáš.

  • A ani tobě se nevyhne klasická otázka. Jak se ti daří zvládat kovidí situaci?

Já to zvládám víceméně dobře. Sice jsem většinu času zavřený doma, ale jsem člověk, který má rád svůj klídek a neumí se nudit, takže jsem ve svém živlu. Navíc ušetřím spoustu času, protože odpadá nutnost denně cestovat do kanclu a zpět. Vše zlé je k něčemu dobré.

  • Které nahrávky tě v roce 2020 nejvíce oslovili a je nějaká nahrávka, na kterou se těšíš v roce 2021?

2020: Nejzajímavější loňské desky pro mě jsou Poppy – I Disagree, Richard Devine –  SYSTIK, Run The Jewels – RTJ4, Autechre – SIGN, Julian Winding – Celsius, Rob Clouth – Zero Point, The Hirsch Effekt – Kollaps, Grischa Lichtenberger – KAMILHAN; il y a péril en la demeure, The Pineapple Thief ‎- Versions Of The Truth, Circus Trees – Delusions.

2021: Nenapadá mě nic, na co bych letos vyloženě čekal. Z již vydaných letošních desek mě baví třeba Silkie – Panorama, A Winged Victory For The Sullen – Invisible Cities, Cristian Vogel – Rebirth Of Wonky, Terminal 11 – Eyes Pressed Against The Glass.

  • A poslední otázka. Homeoffice trávíš radši v pyžamu nebo teplákách?

Vzhledem k tomu, že mám ve zvyku spát nahý, tak home office buď v županu, který na sebe po vyhrabání se z postele hodím, nebo v těch teplákách, které v průběhu dopoledne většinou vystřídají župan :).

Díky moc za rozhovor a ať se daří!

Novinka od Cairnem

“Můj první audiovizuální projekt. Skladba je z mého nového EP ‘Sillp’, které je dostupné k poslechu na všech streamovacích službách. Tentokrát se jedná o hypnotickou experimentální elektroniku kombinující zvuk analogových syntezátorů s digitálními beaty, takže pokud jste fanoušci tak trochu jiné (divné?) hudby nebo jen prostě máte rádi sound design a video design, hurá na to! Doporučuji sledovat v 4K (2160p) s pořádnými sluchátky na uších.”

Martin Mohyla alias Cairnem